Černočaj
Černočaj
Anotace: When life gives you lemons...
Po ránu nad svíčkou
ospale škrtnu sirku,
promíchám mléko s čajem
a pustím Miro Žbirku.
Nechci do Atlantidy,
stačí mi trocha medu
a v létě postavit stan
jestli to ještě svedu.
Z divokých pampelišek
věneček do vlasů
a v poli obilném
lehnout si do klasů.
Když celé dny se směju,
jednu noc můžu plakat.
Už nesním o létání,
stačí že můžu skákat.
Jen za to, co jsem vzdala,
se po těch letech stydím.
Díky, za každý nádech,
kdy cítím, slyším, vidím...
Život mi dává citron,
když zrovna mléko není.
Tak díky za ta rána,
za každé probuzení.
Poslední tipující: gallatea, Pittoresque, Vivien, Iva Husárková, jenommarie, Emily Říhová, mkinka, Ucitelskej, Sonador, blues, ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk24.11.2021 22:59:21 jenommarie
Vědět že život podá
né vždy co zrovna chceme
i tak nám stále chutná
přes slzy vzniklý úsměv
na tom jak dlouho trvá
a jak jej dochutíme
záleží jenom na nás
dýcháme...plně žijme.:)
Hezká báseň Megan
a gratuluji k TVÉ sté.
24.11.2021 21:21:32 Emily Říhová
Když ranní čaj zahřeje,
z duše zmizí mnohé závěje...
Krása, Megan... měj báječný den:)
24.11.2021 20:07:52 Ucitelskej
Z divokých pampelišek
věneček do vlasů
a v poli obilném
lehnout si do klasů.
Když celé dny se směju,
jednu noc můžu plakat.
Už nesním o létání,
stačí že můžu skákat.
Je něco, pro co bych byl ochotný se zamilovat, Meg :)
24.11.2021 12:11:31 uživatel smazán
Zajímavý pochod mysli nebo něčeho víc mezi osobou a čajem .)
