příběh o holce, které jsem se zapomněl zeptat na jméno

příběh o holce, které jsem se zapomněl zeptat na jméno

Anotace: ...

bylo to v devadesátých letech

hledal jsem štěstí na severu
a moc mi to nešlo

z klobouků a plechových krabiček
potulných umělců
jsem spíš bral
než
abych do nich něco vhodil

z podnájmu mě vyhodili
už jsem jedl i z popelnice
a z oblohy
se začínaly snášet první vločky
situace se nevyvíjela vůbec dobře...

u jedné
pomalované zdi
v Amsterdamu
tančila před lidmi dívka

díval jsem se na ni

zaujaly mě její pohyby
a oči

vlastně
ta kombinace byla vražedná

její ostýchavý pohled
vůbec nekorespondoval s tím
co předváděla tělem

pozoroval jsem ji
jak se vlní
a jako ostatní lidé v hloučku
jsem se tím nechal unášet

dívka si najednou protančila
cestu ke mně
chytla mě za ruku
a řekla: ,,když
mě provedeš
nemusíš nic platit,,

tančila okolo mě
lidé tleskali
a povzbuzovali mě

začal jsem se neobratně houpat do rytmu
kýval jsem se jako medvěd
a ona okolo mě
předváděla to své číslo

obecenstvo se smálo
pokřikovalo na nás
občas na mě dopadla
nějaká mince

začal jsem se tomu taky smát
zvedl jsem ruce nad hlavu
a kroutil se

lidé se mohli potrhat smíchy
začaly na mě létat
i zmuchlané bankovky

občas jsem minci
nebo bankovku chytil
a strčil si ji do kapsy

takhle to pokračovalo nějakou dobu

nakonec ale
lidí začalo ubývat
a když jich většina odešla
nechali jsme toho
a začali sbírat peníze

dali jsme je
do jejího prázdného
futrálu od trumpety

vyndal jsem
i těch pár drobných z kapes
a vložil je tam taky

ona mi pak řekla: ,,potřebuješ
oholit a trochu se vykoupat,,
podala mi futrál
a dodala: ,,pojď
vezmu tě k sobě,,
a já na to: ,,potřebuji
se taky najíst,,

napadlo mě
že někdy přijde štěstí
ani nevíte
kde se vzalo...

měla pronajatý byt
v suterénu
jednoho činžovního domu

u stropu bylo malé okno
a za ním chodník
po kterém spěchali lidé
za svými
nesplněnými sny

prodíral jsem se v koupelně
všemi těmi
ženskými serepetičkami
nakonec jsem našel
holicí strojek na nohy
a sundal z obličeje ty vousy

vešel jsem do pokojíku

na židli bylo připravené
čisté prádlo
nezkoumal jsem
po kom je
a oblékl si ho

ona mezitím připravila večeři
maso s omáčkou
bylo to
po dlouhé době
první teplé jídlo, které jsem měl
nalila nám také víno...

seděli jsme
jedli
pili
a počítali peníze

najednou řekla: ,,věděla jsem
že pod tím vším
bude hezký chlap,,
a pak dodala: ,,těch
peněz je víc
než obvykle,,

nabral jsem si ještě trochu jídla
a povídám: ,,mohli
bychom takhle vydělat
veliký prachy,,

kývla hlavou
usmála se
a řekla: ,,dneska
to bylo fajn
myslím ale
že bych nám sehnala lepší práci,,

udiveně jsem pokrčil rameny
dlouze se napil vína
a ona pokračovala: ,,znám
jeden manželský pár
který by nám byl ochoten
zaplatit mnohem víc,,

chvíli jsem ještě jedl
a pak se zeptal: ,,za co
by nám platil
nějaký manželský pár?,,

bez váhání odpověděla: ,,za
naši společnost,,

nastalo dlouhé ticho

když jsme měli
všechno dojedeno
vypito
a peníze byly spočítány
tak jsem se zeptal: ,,jakou
společnost máš na mysli?,,

ona začala sklízet nádobí
a jen tak
ledabyle odpověděla: ,,ti lidé
by nám zaplatili za to
že bychom se
před nimi milovali,,
podíval jsem se na ni
a vyhrkl: ,,cože?,,

trochu se u toho smála
ale celé mi to zopakovala

namítl jsem: ,,to je
přece nesmysl
vždyť se vůbec neznáme,,
a ona: ,,ale známe
já jsem si tě vybrala,,

pak vstala
a řekla, že jde pro další víno

chvíli jsem tam seděl
sám
a přemýšlel nad posledními událostmi

najednou vešla
v rukou držela vína
a byla úplně nahá

nesla si to po koberci
a vrhala na mě upřený pohled

měla krásné
bílé tělo
vypadala jako řecká socha

došla až ke mně
a zeptala se: ,,já
se ti nelíbím?,,

nemusel jsem se
dvakrát rozmýšlet
půl roku jsem neviděl ženskou
skočil jsem po ní...

uprostřed noci
mě probudila žízeň

ta dívka ležela vedle mě
zamotaná do peřiny
a ze spánku se usmívala

přemýšlel jsem
proč Bůh chtěl zrovna tohle

potichu jsem vstal
napil se v kuchyni vody
a vzal si jednu láhev vína

oblékl jsem si
své staré oblečení
pohladil futrál s penězi
a potichu odešel z bytu

šel jsem ulicí
až na roh
tam jsem narazil na chlápky
co se hřáli
u zapálené popelnice

otevřel jsem láhev
nechal ji kolovat
a začal jim vyprávět
příběh o tom
že existují lidé
kteří platí za to
že se před nimi někdo jiný miluje...

Autor kaše, 02.12.2021
Přečteno 348x
Tipy 29
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Lidé jsou různé, jak se praví v jednom filmu, kvůli hladu je možné všecko...:-)

16.04.2023 18:31:20 | básněnka

líbí

Ty mě kazíš...

16.04.2023 21:26:58 | kaše

líbí

Super pointa :-)

03.12.2021 18:03:43 | Amonasr

líbí

...to byla pohádka o bludičce...;-)pěkný.

03.12.2021 15:28:42 | Marten

líbí

Příběhy... a člověk mnohé prožije.
Pěkně ses vypsal, super*

03.12.2021 02:53:54 | šerý

líbí

Nejdřív jsem se musela ujistit, u koho jsem na návštěvě, protože tohleto bych spíš než u kaše tipovala na pituru. Jakoby ses vrátil zpět. A já zas budu po nocích pročítat tvé devadesátky a říkat si, to je tvrďák, co dnes usrkává bylinkový čaj a píše pořád skvěle.

03.12.2021 00:39:09 | Vivien

líbí

Výživný a hutný, řekl bych.
Nejlepší v životě je právě to nečekaný, kdy se prolomí skořápka mezi lidmi. To pak někdy nabere i švunk.

02.12.2021 23:20:06 | Lesan-2

líbí

Uf, to je příběh.) pohádka z Amstru.)

02.12.2021 23:04:24 | Constantine

líbí

...Tvé příběhy......Ji./úsměv/

02.12.2021 22:04:39 | jitoush

líbí

Smekl bych buřinku kdybych měl.

Mám buďto nesmírně kyprou fantazii anebo Ty tak skvěle dokážeš vyprávěním vtáhnout do děje…
Taky jsem vyprahlý po bílým alabaSTru

02.12.2021 21:52:06 | kudlankaW

líbí

každý tvoj príbeh mám priamo pred očami ako film.

02.12.2021 21:50:51 | maliska

líbí

Nepotřebovala znát ani to tvé,
někdy lze dělat rozhodnutí i
beze jména, je toho tolik, co utkví.
Napsal si to tak, že cítím žár
vycházející z popelnice a chuť vína
se mi zvídavě převaluje na jazyku.
:)

02.12.2021 21:48:07 | Dreamy

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel