divení se

osud nás svál dohromady

a je mi s vámi tady dobře

znovu pod jednou střechou

 

na chvíli vyměnili jsme si role

 

vaříte mi čaj hýčkáte mě

které z žen se poštěstí

mít kolem sebe hned dva zralé muže

 

vše je tak dávno

kdy do bačkůrek

vkládala jsem malé nožky

 

kdy báli jste se prvně

na sníh postavit

nevěřícně před sebe jste hleděli

 

ta jiskra v oku vám již zůstala

to dětské divení

kdy děje se vše poprvé

 

znovu se snáší do ulic

bělostné pápěří

dva páry střevíců

dva páry stop

 

stáčí se k našemu vchodu

 

ať tomu tak ještě dlouho zůstane

ráda se z okna vykloním

a zeptám se ač dobře vím

 

pro koho ... a komu...

( bzučákem radostně zabzučím )