Anotace: Vrátila jsem se do dětství
Týnko, dneska si mi něco připomněla.
A já Ti za to děkuji!
Bezstarostně si běháš po louce,
na hlavě věneček z kopretin.
Utrhneš ještě jednu navíc,
jen tak, protože se Ti chtělo.
Podáváš mi jí do ruky,
s širokým úsměvem,
s dolíčky ve tvářích.
Dávám Ti za ní pusu,
Ty zase utíkáš za svými bělásky.
Dívám se za Tebou,
a při tom myslím na dny svého dětství.
Skoro Ti závidím…
Krásná, ale na stovku to nebylo, promin..
Dekuju za koment a hodnoceni, potesi. Myslim ze spis Malou morskou, tu jsem mela desne rada.. :-))
28.03.2007 16:42:00 | Gabika
Tak to je dobré Sluníčko. Nestihl jsem ještě reagovat na Tvůj komentář u mého posledního díla a Ty jsi mezi tím napsala tuto krásnou báseň. A já včera tuhle!:
Kdo je básník?
Ten kdo maluje prstem na dívčí paže?
Nebo vidí slunce v číši vína?
Nebo celý život v očích dítěte?
...
Takže zdravím básníku, nebo spíš básnířko!
18.03.2007 18:58:00 | Gregy