Někdy jsi jak pára nad hrncem.
Nebo v papiňáku.
Cítím to, tolik tlaků.
Přicházím blíž.
Spoléhám na své dlaně.
Položím je na tvé skráně.
Cítím úlevu.
Tlaky povolily.
A zase je den milý.
Opravdu je mi tak málo třeba?
Kus srdce, mír a chleba...?
Věcné a přitom s pelem citu.
Kdysi tady mé psaní označila jitoush, jako civilní poezie.
Tak se mi jeví tento Tvůj opus.
Líbí.
Marty kudlák
31.01.2022 23:02:24 | kudlankaW
..Už jen ta bezeslovná všímavost a empatie , dotek z lásky udělá své....Ji./úsměv/....líbí,jak si dala do veršů...
19.01.2022 12:17:09 | jitoush
Někdy i málo STačí, jindy pro málo je k pláči...
19.01.2022 02:55:31 | Protos1182