V zimě

Za okny sněží
z černých mraků bílý sníh.
Vítr ulicemi běží,
uvízne ve dveřích
a hvízdá,
navštíví vlaštovčí hnízda
a zmizí.
Omete střechy cizí,
i kouty plné stínů,
nahlédne do komínů,
a zpátky na ulici,
kde malí uličníci
staví sněhuláky.
Chci s nimi taky,
ale odmítají,
prý sami rádi si hrají.
Náhle je ulice
plná lidí,
barevné čepice,
jaké svět jen tak neuvidí.
To umí sníh,
působit radost, vyvolat smích,
a vysypat do klína
obrázky, při nichž se vzpomíná
na mládí,
které dnes dovádí – na ulici.