Nebe zbarvilo se do olova,
studený vítr krajem listí žene,
stojím a dívám se beze slova
na stromy unavené.
Na holé větve, zmáčené kmeny,
v chladivé mlze skryté,
snaží se slunce z bělavé pěny,
vyprostit paprsky neurčité.
Je podzimní den se smutnou tváří,
okna jsou zavřena a z kamen jde žár,
teplo tě objímá, to teplo je dar,
v takový den, je podzim podoben stáří.
Tak jako příroda svá období střídá,
tak člověk koloběh lidského života vnímá...
Tak nějak zvláštně se dotkla, Kane, děkuji
26.01.2022 23:04:38 | Emily Říhová