Potkal jsem svou dávnou lásku,
byla jiná, než na obrázku.
Tenkrát odešla a rychle se vdala,
když jsme se potkali, vůbec mě nepoznala.
Já se jí představil, přemýšlela,
poznal jsem na ní, že nevěděla
s kým baví se na ulici.
Kolem proběhli uličníci
a já ji pozdravil a šel jsem dál.
Pak jsem se zastavil a chvíli stál
a díval se za ní.
Má dávná láska, byla už starou paní.
A oči když se zahledí
když stejné mají v paměti
pak věk se smaže v zápětí
jak silné je zas objetí *
:)
Jen..jsem tomu dala jiný konec
ale ta tvá..je pěkná též
jisté kouzlo v ní je.
25.01.2022 23:12:52 | jenommarie
Přesto, že to je fikce, byť se to mohlo stát, mě vaše komentáře mile překvapily.
Děkuji.
25.01.2022 21:54:23 | Kan
Uchovat si poslední obraz setkání z mládí, malovaný před léty a pokud to není zapotřebí, znovu obraz nemalovat a nechat namalovaný, tak jak je, pokud je ovšem jisté, že se dalším setkáním nic nezmění. Zbytečně to člověka užírá... :)
25.01.2022 21:04:46 | Kubíno
Je jen na nás jaký obrázek v mysli uchován jest .
Na jedné z těch dlouhých cest .
Které nás dělí od reality.
25.01.2022 13:50:58 | Fialový metal