Loučení
Loučení
Vítr vane, zvedá se prach,
padá ji do tváře, má ho na řasách,
klopí víčka, hlavu otáčí,
ten prach v očích, oči vypláčí.
Stojíme na smutném nádraží,
přijíždí její poslední vlak,
nádraží smutném, že ani pták,
vesele zpívat se nesnaží.
Rezavý vagón ji odváží,
pro mě to není jen tak,
pro lásku vzpomínka nestačí,
když zůstane o lásku strach.
padá ji do tváře, má ho na řasách,
klopí víčka, hlavu otáčí,
ten prach v očích, oči vypláčí.
Stojíme na smutném nádraží,
přijíždí její poslední vlak,
nádraží smutném, že ani pták,
vesele zpívat se nesnaží.
Rezavý vagón ji odváží,
pro mě to není jen tak,
pro lásku vzpomínka nestačí,
když zůstane o lásku strach.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Loučení má pokaždé těžký životní scénář, který emočně zvládat, to není někdy vůbec lehké. :-)
27.01.2022 20:17:50 | Kubíno
Loučení, jak sebe půlení. Nemám jej rád. Jen tichý stesk nám v patách... nežli nádraží, opět zalije se sluncem.
27.01.2022 13:18:45 | šerý
Citlivý závěr. Když zůstane o lásku strach. Od srdce řečeno. ST.
27.01.2022 10:35:07 | mkinka