* * * 88)
* * * 88)
Sbírka: Vzdoromládí
Našlas mě v noci.
Bíle jsi zářila.
Byla jsi z vnitřností,
kterými krvácím
a teď tě ztrácím
v slunci a světle,
v úsměvech,
jimiž se k tobě obracím.
4.5.1987
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
01.02.2022 07:36:36 Dreamy
Přeci jen něco zbyde...
Ztratit všechno nelze tak lehce.
Koukám, co jsi v civilu, trošku víc jsi přitlačil na pero...:)
01.02.2022 08:55:40 Jan Kacíř
No na to psací ani moc ne. Jen jsem měl zakázku na asi 30 básní do jistého dramatického pokusu, kdy byly jednotlivé akty (dialogy) prokládány právě těmi básněmi. Nikdy se to nerealizovalo (aspoň pokud vím) a autor té dialogové části se mi ztratil kdesi na Petřinách...
