Co je v životě třeba,
než dobrý, pevný stůl,
kus poctivého chleba
a trochu pramenité vody.
Vždy navracet se večer
k tomu pevnému stolu,
kde všichni usedneme spolu
plni klidu a vzájemné shody.
Ubrusem režným krytý stůl,
jak nevěsta pod závojem,
na něm čeká chléb i sůl
a čerstvé vody džbán.
Za stolem ve spol sedět, je jak obřadem. Hladový zasedneme a syti vstanem. Jak po dešťi... nad úrodným krajem*
08.03.2022 17:40:05 | šerý
S uzarděním děkuji.
07.03.2022 16:38:30 | Kan
Moje babička chleba dělala a přitom hladila. Těsto válela. Já to tak neumím. Jí nenapodobím. Tak se jí do nebe ptám, jak její chleba udělám. Odpověď znám. Jituško, já přijdu a udělám. Ráno kvásek zavoní. A vůně z nebe přijde. I srdce cítí lásku a má Tě babičko na obrázku.
07.03.2022 16:53:21 | mkinka