Je po dešti, spánkem tichou ulicí
zní kroky naléhavé, spěchající;
ozvěna, tříští se mezi domy
a ztrácí se v prázdných uličkách.
Deštěm omyté a ospalé stromy
větvemi zívají a sní o hvězdách.
Noční vánek proběhl ulicemi
a v kalužích způsobil vlnobití,
mraky se ztratily, měsíc svítí,
milován hvězdami všemi.
Kroky se vzdalují, s nimi i naléhání,
láska lásce se neubrání
a roste novými nadějemi.
Krásná báseň. Cítím z ní vůni, kterou cítíme jen po dešti. Povedla se Ti moc a já děkuji za příjemné čtení.
18.03.2022 22:59:03 | Jarunka
Úžasná báseň, úplně se do ní vpila představa...
12.03.2022 09:55:11 | Venuše nad ránem