My ctíme

.
Vracím se zpátky k mamince
proti rozbouřené nebeské řece
vydrápat se z hory v podzemí
odtlačit kamení jenž mění se
na mince
Putuji první noc a
zas je večer
Budiž máš otce mít

Vracím se zpátky k mamince
říkám na přechodech
když tážou se po pasu
v těch lesích okolo
člověk snadno ztratí se
život je bič a má do ran sůl

Vracím se zpátky k mamince
tím že putuji
a zapomněl jsem kam se vracím
potkávám ty co sešli z cest
ano otče najdou se i tací

racím e pátky amince
každý den posílen o chudobu
při smrti dobře nasvícen
lituji tuto dobu
být polem a nezorán

acím átky mince
jak se potichu vytratit z
kabaretu
zajat jsem
v nemožnosti střetu

cím tky ince
Ctím boha matky slunce
Ó mami pojďme domů
koruna přikrývka
kořeny polštář

ím ky nce
stovky zoufalých cest
jedna pravdivá tvář
za hranicí nemožného
jsem
otcem
matkou
dítětem

Otcem který opustí rodinu
aby ji chránil
kus srdce tvého
abych ho ranil
Dítětem zrazeným radostí
která mu byla vesmírem
ženou nesoucí všechen žal

My ce
My ctíme etiku
Nechceme milovat za postih
Jsem skoro doma
Rozluč se s mírem
My ctíme empatii
Co v cestě jsem zanechal
oni nezabijí
.
.