Zpívej si, směj se a neplač

Zpívej si prosím, má lásko, jako dříve,

veselá buď, přec víš, že to mám rád,

ať hlas tvůj sladký přehluší mé tklivé,

myšlenky na to, že šťastná nejsi snad.

Směj se, má lásko, směj se jak prve,

když jsem Tě prvním žertem rozveselil,

a přiveď do varu trochu mé temné krve,

abych Tě s radostí zas, něžně obveselil.

A neplač, má lásko, nad svým zas,

údělem, že v dětech nemáš své štěstí,

snad jednou i Tobě přijde čas,

kdy mateřstvím počneš kvésti.