Křídla

V poryvech větru lehce se vznášet, 

přehlédnout zemi, zelenou, svěží.

Vystoupat výš,  než vrcholky věží 

tajemnou bázeň pak v očích mít.

Nádhera kraje, zelenou barvou hraje 

slunce pak vylévá do kraje zář. 

Prostor ten bez kraje kolem se vine

Do krásy okolí všechno pak splyne.

Pocit volnosti v duši 

Ta v radosti bázeň ukrytá.

Nádhera v srdci

Kam radost zavítá.

~☆~