Obraz z Normandie

Anotace: Malování smutku 2022

Odvezla jsem si obraz z Normandie.
Byl z výprodeje.
Už je to dávno. Myšlenka žije.

Zem krásná a laskavá.
Řeč jako zpívaná.
Moře je nádhera.

Chodila jsem po plážích
a viděla odchody do nebe.
Ty stíny, co běhaly
a brečely.
Země je nasáklá krví.
Hrůzu i po letech
člověk vidí.

Byla jsem v památníku
a paní učitelka
říkala do oběžníku.

Minulost se učí,
historie zvučí,
aby došlo do uší,
že tanec smrti
děsí i prosí,
válka je plna krutostí
a odnesou lidé prostí.

Ach, Normandie.
Vidím autentický film.
Krveprolití.
Drsný splín.
Mír je těžký udržet,
když nestejný je svět.

Ať žije Francie
a moře bolest zakryje.
Co je život?
Poví, kdo přežije.

Pláž mluví i hřmí.
Nářek nekonečný.
Obraz bombardování
jsem dala do rámu.

Malíř věděl,
proč malovat chtěl.
Už nikdy více a zaslzel.
Dech bezmoci dal do barev.
Odkaz jeho žije stále dnes.