Duha je láska.
Barev kráska.
Déšť a slunce.
Překrývají se.
Tahy milujíce.
Roztahujíc líce.
Příroda je malíř.
Voda z deště
dává talíř.
Kočka vrní na dvorku
a holčička hledá
zapomenutou píšťalku.
Kočičko, dej mi packu.
Budeme si hrát.
Zvučí jako kolovrat.
Jsme spolu a píšeme,
jak to bylo dávno,
kdy zrodilo se písmeno.
Jako duha na obloze.
I ta mluví blaze.
Kočičko, řekni mi příběh lásky?
Kdy naposled Ti kdo česal vlásky?
Duha plyne dálavou.
Holčička s kočičkou.
V zárodku rým.
Kočičko jsi štěstím mým.
Pro malování slovy mícháš do barev cukr. Barvy kupodivu drží a výsledek se dá pozorovat i lízat, aniž bys obrazu uškodil. Lze s ním naložit, jak kdo chce. Já osobně mám cukr rád.
03.04.2022 09:24:29 | Kaprikorn