Zahrada snů

Hlína plná mojí snahy,
jež v sobě skrývá sazenice,
k růstu budou třeba roky,
ty plody jsou má motivace.

Chlubím se svým záhonem,
co se v hlíně uchytá.
Unášeno blízkým větrem,
semínko sem zavítá,

schová se k mé sazenici,
zapustí k ní kořeny,
tajně krade všechnu péči,
snahou nejsou viděny.

Počasí a vichrů hlas,
podporuje více svízel,
že nevidím dlouhý čas,
jak zalévám pouze plevel.

Svízel, plevel záhonu,
roste podél sazenice,
díky snaze do vrchu
rozrůstá se stále více.

Chladné noční bezvětří,
záhon plný svízele,
slabé sazenice vědomí:
"Čas se zbavit plevele."

Zarostlý záhon a holé ruce,
na které se lži dál lepí,
dostávaly pozornosti více,
proto se jich zbavit bolí.

Záhon mnou již vyčištěný,
krev z ran stéká po rukách,
kořeny jsou poškozeny,
část nadzemní je ve troskách.

-srpen 2020