Démosthénés I.

Démosthénés
s jazykem zkrvaveným
a nafouknutým břichem
v místech, kde je písek nejjemnější.
Zabývám se pachem svých výkalů,
neboť neexistují zakázaná témata
a vlajková loď svátků
se tupě, dunivě
proměňuje
v tisícihlavou obludu.
Snědl jsem sváteční sako i s kravatou.
Je to chutnější,
než se hádat o 15 talentů
a pak chroupat oblázky.
Jahody v pravidelných intervalech
rozplácané po zdi
kvarta
sexta
a sedm trpaslíků
a čtyři piva.
Beznadějný žvanil
zlořečí králi,
který mu nafoukne břicho.
Slunění na pláži
tak zbytečné s modrým obličejem.
Zrnka písku
se proměňují v slova
                    vzatá nadarmo
                                   do úst.
Zní to z něj.
Vnitřnosti se kazí
a ústa stále melou,
stále přemílůají ten puch.
Mouchy, zvědavé a hladové
         posluchačky
hledají.
Proměna řeči a masa
                 v hnilobu.
Přemítám o svých výkalech,
      neboť kráíl naznačil
                   vše:
Neexistují témata!
Démosthénés
                 pije slanou vodu.
Z každé vlny usrnkne
a když opadne
tichoučce si odplyvuje.
15 talentů a rozedraný chitón
                              po strýci,
To je celé mění.
Král má Filipa.
Potají se zabývám Démopsthénem,
neboť
neexistují výkaly.

              21.1.1988