Návštěvnost
* * * 129)
* * * 129)
Sbírka: Vzdoromládí
Nechal jsem se česat větrem.
Vítězil jsem ve vyprazdňování sklenic
a potlesk pomalejších
oslavoval přicházející nemoci.
Srdce poskakuje
od hvězd v autobusu
ke slunečnici,
jež je samotou
smutnou jak střechýl opršelý.
Včely pomalu slétají se
a opilé opadají.
Máj je máj
a vlasopad má chiméry
už v máji.
10.5.1988
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Už několikrát já chtěla zatleskat Tobě a dnes k tomu přidám ještě přání pevného zdraví a méně těch bezedných sklenic, ať jiní si, chtějí-li, okusí bolest vítězství:-)
11.04.2022 11:01:33 | Dreamy
Je to tak, že bejvávalo... Ke stáru člověk krotne. Naštěstí myšlenkami až nejposledněji...
11.04.2022 11:04:26 | Jan Kacíř