* * * 130)

Na kousek slova,
jež celé dávilo by,
s mlhou,
jež lisem své mléčnosti
stlačuje nás k zemi.

Ve věku,
kdy Wolker umíral,
pomalu v kavárné plné stardů
dospívám.

             #   #   #

Tenkrát v tom snu.
Ležela si v kopretinách
s otisky mých inkoustových prstů na prsou
a v tu chvíli
se vše zastavilo,
neboť bylo ticho, které vše ví...

Víno, kterým Šalomoun opíjel Sulamit 
právě dozrávalo.

                      20.5.1988