Letní romance.

Ve vlasech má květy léta
a úsměv medový,
ze zralých klasů věnec splétá,
pro koho, to nepoví.
Ve vlasech vítr ukrývala,
vázala si je trávou,
ve stínu lip si s nimi hrála
s tváří usměvavou.
Nad hlavou krouží ji ptáci,
ona jim rukou mává,
když v mracích se ztrácí,
zpěvem je přivolává.
Znal jsem ji každé léto,
běhala v polích bosa,
dětská vzpomínka je to,
v polích, když padla rosa.