Klaustrofobie

Jíťo, proč nepřijela si výtahem?
Víš, Ty, není to mým snem.
Potím se, nedýchám.
Raději pěšky utíkám.

Já to jinak mám.
Za výtah šťastný sám.
S vozíčkem srovnám se tam.
Za něj se usmívám.

Rozhovor končí čajem u stolu.
Vydýchávám se pomalu.
Den něžný bez stresu.
Ódu dám do výkresu.

Jsem normální?
Každý něco má.
Smějeme se.
Každý něco zná.
Důvěra bezmezná.

Prostě jsem jiná.
Přiznání dá uklidnění.
Nejde žít jinak.
Každému jaký je,
tak to sluší.
Ideál není.
Srdce pokorně buší.