Návštěvnost
Život a zpěv ptáků
Život a zpěv ptáků
Brodíme se přes noc k úsvitu.
Stesk matky Země.
Zní upřímně.
Balancování i pár rad.
Jednou bude dobře snad.
Naše vnoučat si budou hrát.
V zoufalství hledám slova.
Text máčím a hrdlem volá.
Generace látá i ponožky,
přehlíží němé bolístky.
Jednou budeme dál
i stařec by si přál.
Umírat v klidu i míru.
Svět bolavý a ruka v jílu.
Zpívej ptáčku.
Dones z nebe víru.
Srdce tluču do papíru.
Mysl hostí atmosféru.
Úsměv naučený.
Činy i dřiny.
Jednou vzlétnu pochodní.
Zcela nevšední.
Ptáček snese semeno.
Vzkřísí písmeno.
Napíše ráj a bude vyslyšeno.
Jsme všichni jedno.
Kéž všechno lidstvím násobeno.
Písní ptáků rozneseno.
Citem dovršeno.
Ach ty, Země, mámo.
Komentáře (12)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskLalalala lala,lalali
děkuji že jste si zpívali...
28.04.2022 13:53:15 | Květka Š.
Ach, Květuško, pohladila jsi srdíčko.
28.04.2022 14:23:18 | mkinka
Taky mám jednoho pětiletého trenéra srdce. Zpívá, sviští a za ním dým. :-))
28.04.2022 12:06:42 | Kan
Děkuji za milý komentář.
28.04.2022 12:09:41 | mkinka
..jako ten Fénix...
28.04.2022 08:54:32 | Sonador
Moc děkuji. Mám radost. Zrovna mi ptáčkové štěbetají za oknem. Dostala jsem od nich múzu s milým a srdcervoucím přívlastkem. Ať slunce svítí nám a příběh lidství je v jasu krásy světům promítán.
28.04.2022 09:01:02 | mkinka
taky je teď poslouchám.... štěbetálky... jen kocour se z nich může zbláznit a vydává takový srandovní, nekočičí zvuky:)
tak hezký den Jitulko*
28.04.2022 09:03:57 | Sonador
Já jsem v noci zase kocoura přemlouvala, aby se nepral. Zpíval v tónině s druhým kocourem.
Měla jsem strach..Ty jejich árie.
Nechtěla jsem doma válečného hrdinu, prskajícího jsem ho odtáhla.Nemluvil se mnou pak než dostal hlad.
Orchestr pokračoval, ale dá. Ten druhý za zavřenými dveřmi mu říkal po kočičím, že mu ukáže příště.
Teď Jack spí s napapaným bříškem.
28.04.2022 09:10:07 | mkinka