Jablko mi podala,
i když sama byla k nakousnutí,
ale, aby u mě zůstala,
prý ji nikdo nedonutí.
Jen na chvíli poseděla,
ani tu kávu nechtěla,
na hodiny se zahleděla,
a už se schodů běžela.
Sotva se mihla na ulici,
a za rohem mizela,
upustil jsem svoji lžíci
a ztratila se docela.
Zas jedno marné seznámení,
co ztraceného času .
Najdeš tam, kde cit není,
jenom chladnou krásu.
Tak, jako když rýžuješ zlato. Tolik hlušiny! A pojednou, když zrovna k uzoufání...*
06.05.2022 21:39:41 | šerý