Víš tak to je i není.
Času přiblížení.
Dej ruku od truchlení
i já znám rezivění
kovu i duše.
Vesnice chodila k nám,
ať mléko dám.
Já nelenila,
i když válka zuřila
a s citem dělila.
Ty jsi nevěřila,
že bída přijde.
Holka, ono se to mele
a válka kreslí kříže.
Nebe je přeplněné.
Opatruj hrníčky mé
a věci nepřebrané.
Ten ručník z textilu
byl z tuzexu.
Však víš.
Jsem s Tebou v saténu.
Neodejdu a zůstanu.
Smrt není konec.
Mluvím v její kráteru.
Dýchám duší pomalu.
Hlavu vzhůru.
Babička je s Tebou stále, aj má se mnou. Nebe je přeplněné, jeminkote, to neee:-)
11.05.2022 13:06:27 | CULIKATÁ
To je taková melancholická básnička. Moc děkuji za čtení i citlivé nahlížení.
11.05.2022 13:12:19 | mkinka
já myslim, že nebe se nedá přeplnit;)*
a si představ, moje máma v Tuzexu pracovala!:D jsem to tam jako malá staršně ráda chodila očuchávat...
tak hlavu vzhůru*
10.05.2022 08:44:14 | Sonador
krásně jsi mne rozesmála.
09.05.2022 19:24:27 | Slav Milo