Jo, kocour se mnou nechtěl spát.
Dostal jenom Whiskas.
Každý den nelze trsat.
Spálila jsem si jazyk,
zas ráno a v hlavě blik.
Který je den,
mozek dodá sten.
Snídaně cestou ulovená,
vždycky to tak bývá.
Tenisky nemám,
moje vina.
Jsem zakotvená
a u zrcadla rozcuchaná.
Chytrá Horákyně vzdychá.
Pohádky pod nos si dám líně
a mávám deštníkem
i loučím se s kocourem uličníkem.
Den si také trsá,
dneska v černém,
tam se kilo schová
a do metra tradá.
Stanice hvízdá
a má pádla.
Den si sedá
i koblihová váha.
I s nesnází se mám ráda.
s mi vykouzlila úsměv ve tváři!:)*
25.05.2022 13:19:02 | Sonador
Neznám nesnáze z vůně koblížků.
Neznám strasti co den dá.
Sedím a houpu se nad propastí.
A houpačka se jen usmívá.
HOUPY HOU
"Ať den si trsá."
Ty jak moudrá Horákyně "bosá".
Na koloběžce mezi kapkami deště.
Buď právě nyní ...
Za vodou?
Vlastně jsem myslel na kávu. :-D
25.05.2022 10:10:03 | Fialový metal
Děkuji za přijetí mé básně. Prší a člověk i tak se cítí díky řádkům krásně.
25.05.2022 10:22:54 | mkinka