Praha je krušná.
Autobus přeplněný.
Nálada dusná.
Koks prašný.
Vulgární slova,
dělám, že neslyším.
Jsem myš a nekvičím.
Ochladilo se i mezi lidmi.
Ráj najít - boj neúnosný.
Těkavé pohledy.
Dostanu místo
a je mi všechno jedno.
Jak pecka mlčím
a v duchu zvučím.
Praha je plná lidí,
co jsou cizí
a napříč zdí.
Lomoz i skvost
ve šrámu dní.
Samota v davu.
Tváře bez pohledů.
Miluji to tady,
ale jen dát živou vodu
mezi mrtvou trávu.
Až budu sedět u stolu,
dám si zapomnění kávu.
Ráno ze semaforu.
Zastávku končím a jdu pěšky.
Chci básnit a věřit na
lepší zítřky.
Mám nezájmu plné kecky.
Říkám si,
i kdyby se setmělo,
musí se zpívat,
i kdyby na chleba nebylo.
V srdci prahy básni, tak jsou krásní lidé .)
27.05.2022 19:32:01 | Constantine
hlavně nemít šero v srdci... a víš jak to je, zas bude jiný den, plný slunce a vřelých úsměvů;)*
27.05.2022 16:43:05 | Sonador
S tím se nedá než souhlasit. Lidé jsou dnes lhostejní k ostatním. Přitom co vám to udělá pomoct někomu posbírat upadlý nákup, usmát se, popřát hezký den. Vás to nic nestojí a někomu to může zpříjemnit den. Nikdy nemůžete vědět, jestli právě váš jeden úsměv navíc, drobná laskavost k cizinci nezachrání svět. I kdyby třeba svět jen jednoho jiného člověka. I to se počítá, tak se dívejte a nebuďte lhostejní. (Omlouvám se nějak jsem se tu rozvášnila :D)
27.05.2022 15:29:13 | Marry31
Nejsi sama, jsme tu s Tebou, pohladíme slovy, když dlaně zebou. Lepší je pěšky jít, než v tramvaji mezi cizáky zabloudit:-).Krásný den mikinko.
27.05.2022 14:17:30 | CULIKATÁ