Hlad po slovech

Já vím, že jsem zvláštní.
Myšlenka, co není dnešní.
Jsem samotářka a mám hlad,
tak jdu psát.

Vypnu v sobě pláč,
umím to a nepocítím krach.
Slunce svítí a cítím mládí.
Možná to dá preparát.

Kdysi chtěla jsem létat,
ale nebylo s kým.
Zpívám a hraji si,
že mám jako rým.

Píp, píp a píp.
Ptačí řeč se naučím.
Kotoučem zatočím.
Dám to.
Už nehladovím.
Slova jsou můj mír.