Zemská přitažlivost

Zem je jistota.
Gravitace i čistota.
První i poslední
nádech i výdech.
Okamžik i víc.
Ponoření ve vynoření
tichých slz touhy snů být.

Utápím se v davu bez břehu.
Možná za oceánem.
Až tak vzdálená sobě jsem.
Kulhám a ztrácím směr.
Pokropená nečasem.

Křísím záběr bez hesel.
Mlčím, ale pořád jsem.
Technika vystřízlivění
mluví v udušení.

Pevné nohy stále síla.
Bůh sám rady si neví.
Naděje právě se neozývá.
Pot setřela jsem z čela
i sama sobě cítím se jako včela.

Unavená, proteklá a malá.
Zapomínám, co bylo včera.
Kluziště extrémů v ozónů.
Právě z kůže jsem vyletěla.

Houkačka houká a Praha plná.
Nohy už běží.
Žádná sláva.

Úsměv. Nevyšla na mě první řada.
Asi málo jsem se měla ráda.
Hlava padá. Zase bolí záda.
Neúspěch není zrada.