Zasněná.

Na břehu řeky sedí na kameni,

dívá se klidně a čeká.

Řeka je stará, dávnověká,

teče si, a nezastaví na znamení.

Vzpomínky dávné hlavou ji běží,

zapadlé obrazy před sebou vidí.

Co životem prošlo ji lidí;

vzpomene na všechny ? Stěží.

Spadané listí po proudu mizí,

co bylo blízké, náhle je cizí.

A darovaný z lásky květ,

může vše vrátit zpět ?