Povídám si s orgány.
Proč mluví bolestí
a jsou hnány?
Den sotva chodí,
hlava se plouží
a tahá kosti v závěji.
Páteř řeže hlouběji.
A tak přeji všem zdraví,
není to běh samozřejmý.
Člověk stárne a nemoci zvoní okolo.
Tak jen prosím , aby to a to nebolelo.
Občas jako po opici,
i když jsem nic nepila.
Chci kouzlit, ale to neumím.
Trochu se napiji a rozchodím.
Postel je jistota a při únavě záplata.
Deník se píše i tužka bez dláta.
Jídlo až zítra.
Dneska dieta.
Tak alespoň slovní kroketa.
...ovšem žít bez bolesti je hodně nebezpečné...
09.07.2022 09:16:47 | jort1
Ono je důležitý práh bolestivosti. Každý ho máme trošičku jinde. A já to beru, že se sem chodím podělit a to pofoukání tady mě zahřeje a je mi trošičku líp.
Někdy si říkám, zda je horší psychická bolest nebo fyzická. Znám je bohužel obě.
A život jako na houpačce. Ta ta dam - tak si o tom alespoň zazpívám, co dělat mám, když pilulek občas trochu více mám.
09.07.2022 09:36:17 | mkinka
...nějaké zaklínadlo by se hodilo...;-) tak na zdraví...nejen při přípitku.
07.07.2022 17:40:57 | Marten
Jíťo, přeji ať v krátké chvíli
odpočinek dodá potřebné síly... (*)
07.07.2022 13:55:11 | Emily Říhová