mlha jako mlíko

Anotace: ...

vešel jsem do toho podniku na rohu
abych nám koupil nějaké pití

En si zatím
venku
vybírala šátek
protože jsme (tak
jako všichni tady)
jezdili autem bez střechy
a jí už nebavilo
mít pokaždé rozevláté vlasy

uvnitř byla holka
štíhlá
něco okolo třiceti

bylo tam šero
a v kontrastu s venkovním hicem
nebývale chladno

na stropě šlehal vzduch
asi sto let starý větrák

v jednom rohu
poblikával ztichlý jukebox
a v druhém
seděl chlápek v plášti
kterému nebylo vidět do obličeje
vypadal
jako kdyby žádný neměl

položil jsem na bar peníze
a povídám: ,,dvakrát
něco studeného,,

holka
se na mě otočila
a já uviděl její oči

byly neskutečně vyhaslé
a prázdné

když jsem se do nich zadíval
připomněly mi
takové ty chomáče uschlého slanobýlu
co se ve větru
kutálejí silnicí

nemohl jsem z nich spustit oči

mlčky
natočila jedno pivo
a postavila jej přede mě

instinktivně jsem se napil
a pak řekl: ,,chtěl
jsem to dvakrát
i pro ni...,,
a prstem
jsem ukázal na okno
za kterým si ještě před chvilkou
En zkoušela barevné šátky

za oknem ale nikdo nebyl

bylo tam bílo

nekonečné
zářivé
bílo

jako když sedíte v horské chatě
a nemůžete ven
protože je mlha jako mlíko

holka se na mě dívala
tím mrtvým pohledem
a povídá: ,,cigaretu?,,

moc jsem nevěděl
co se děje
a tak jsem se zeptal: ,,uvidím
ji ještě někdy?,,

chlápek u stolu (aniž
se pohnul)
odpověděl: ,,v tomhle
životě
už
ne...,,

ona jej okřikla: ,,mlč Charóne
tohle vyřídím sama!,,

docela rychle jsem se zorientoval

na nic jsem nečekal
a rozeběhl se ke dveřím

rozrazil jsem je
ale musel jsem se zastavit
za nimi byla
jenom vodní hladina

podržel jsem se futer
abych do ní nespadl

Smrt sáhla po davidoffkách
a klepla s nimi tak
že jich pár
povyjelo

chvíli jsem tam stál
a přemýšlel

oba mi dali
čas

nakonec jsem se otočil
znovu se zahleděl
do těch očí
a
docela nasraně
jsem jí řekl: ,,jo
jednu bych si dal...,,