Anotace: Malování tahů 2022
Ten červený je na stromečku
už rodí od drobečků.
Jituško, měla jsi ho ráda.
Já dívám se do prázdna.
Ty tu nejsi,
ale rybíz stále plodí.
Přejdou roky a samota bolí.
Jím rybíz s jogurtem,
den je ovocem.
Strom dá štít
a jednou přijdeš
a se mnou plody sníš.
Budoucnost je nejistá.
Chvilka bolavá.
Mám, co do pusy
a chvilka není kalná,
i když je náruč prázdná.
Cesta mateřské lásky strastiplná.
Slzy proudí a zem lásku dává.
24.07.2022 15:30:00 CULIKATÁ
Zase bude líp Jitu, zase bude s kým se o rybíz podělit, ten čas...přijde.
23.07.2022 11:39:05 uživatel smazán
Kéž již za Tebou přijde, tvé dítě zlobivé, aby se nechalo pohladit tvým dobrým slovem.
23.07.2022 12:05:53 mkinka
Děkuji. Někdy člověk alespoň píše a to pomáhá, aby člověk žil a věřil.
23.07.2022 12:40:08 uživatel smazán
psaní: sání potěšení z moudrosti ;-)
23.07.2022 13:13:10 mkinka
Děkuji za povzbudivá slova.
23.07.2022 13:25:15 uživatel smazán
ještě neděkuj, ještě jich není dost ani pro tebe. Ale myslím, že jich může být dost pro nás pro všechny. Jen bychom měli mít možnost milovat jejich množení, k tomu povzbudivému množení milování.
23.07.2022 13:59:37 mkinka
Ten rybíz je dar přírody a s laskavostí její vlastní jsem v trpělivosti vděčná za božské plody. Jsou to vitamíny lidské duše.
23.07.2022 14:15:58 uživatel smazán
vděčnost je lepší, neboť snad nemá konce ;-)