Tekutina žilní
tělo živí a zjemní.
Duše ta mluví
a rosou v poušti jest.
Která hláska zná smysl hvězd?
Mudrcové hledali jednu zvěst,
kde pravého štěstí je mez.
Křišťálová koule psala písmeno,
ale nebylo v temnotě vyslyšeno.
L třepotalo se v novoluní.
Á brečelo, že nemá spojení.
S truchlilo pro zalíbení.
K pádlovalo do údolí.
A věřilo, že srdce poví
pohádku mezi dvory.
Je horký dvorek
a duší nahý.
A po zápraží písmena sází.
Co vyroste?
Babylón už přeci není,
pokvete láska bez churavění.
Jen zalévat vášní určité snění.
A plody jsou zralé k utržení.
Ňam v políbení.