Den

Den

Den za dnem kráčí dál, 

kdo životu krásu dal?

 

Kde cit se v nitru vzal?

kdo v středu stojí, kdo opodál?

 

Šlépěje v písku, na zádech prach,

nezvedne oči,  ten kdo má strach.

 

To hvězdné nebe, co má nad sebou,

v prachu cest nenajde ani náhodou. 

 

 

 

 

~☆~

☆~☆~☆~☆~☆~☆

~☆~

~☆~

~☆~

Autor Protos1182, 05.08.2022
Přečteno 138x
Tipy 14
Poslední tipující: Fialový metal, Lexi, Kan, Frr, mkinka, Stanislav32, Caliéry, Sonador, šerý, paradoxy
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ST* :-D*

06.08.2022 10:03:07 | Frr

No tedy, řekl bych, že téma hodně vypovídá o "rozdvojenosti" autorova pohledu. Jako bys hledal blízkost i spásu. Cituješ beznaděj... i krásu. Však já sám, tolik k básni sdílenenou empatii mám. Však si říkám, nesedět a jíti naproti štěstí, musíš jít jen Ty - sám. Vím, jak je to složité. Však jen na tvé upřímné vůli záleží. A když snahu, vůli vyčerpáš. Jsi tak znaven, ale zbaven toho, že pro tvé štěstí, nešlo udělat si víc*

05.08.2022 23:29:55 | šerý

Možné je všechno, a nebo nic. Hele sám nevím kolikrát jak dál. Děkuji za rozbor, a někdy je to opravdu náročné.
Píši většinou impulsivně, bez přípravy. To holt hovoří mé "vnitřní dítě ".

06.08.2022 07:25:57 | Protos1182

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí