Dnešní
Dnešní
Zajídám den.
Je mi to málo.
Stírám polibek ze strmých stěn.
Kilo navíc a hledám další krajíc.
Prázdno tlumí tuk.
Praskly mi kalhoty.
Prosím, žádný smích ani hluk.
Jsem potetovaná životem,
vyprahlá ústřice
a na pláži svírám svůj sen.
Medvídek není,
dám se do kvílení.
Hraji si zas na přežvýkavce,
vyplavím emoce.
Žvýkám ty sliny a utíkám mezi stíny,
kam slunce nechodí ani okolí.
Jen slovo, co se nezotročí
a sukně poskočí.
Jizvy se svléknou
a dají rytmus podpaždí.
Tancuji lehkost dní
pro útěchu famózní.
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Dojemná vniknuvší pod nitrová jadérka** Líbí
16.08.2022 15:14:50 | Dejvis
Někdy zakousnutá do sebekritiky, však později souznělá se smířením. Ale ano, seběvědomí si buduješ na tom "jaká jsem - taká jsem." Nikomu se nevnucuješ. Ber, neber. Nakonec setkáš se s lidmi
, kteří tě sdílí. A to je životní výběr*
11.08.2022 00:37:47 | šerý
Někdy zakousnutá do sebekritiky, však později souznělá se smířením. Ale ano, seběvědomí si buduješ na tom "jaká jsem - taká jsem." Nikomu se nevnucuješ. Ber, neber. Nakonec setkáš se s lidmi
, kteří tě sdílí. A to je životní výběr*
11.08.2022 00:37:47 | šerý
