Vzpomínky
Vzpomínky
Vidím ten bez
plodí v kráse
plné hvězd.
Babičko uděláme tu šťávu?
Prosím, teď.
Slza padá u okapu.
Plaňany utíkají v prachu.
Obracím se.
Není kam.
Náhrobní kámen těžce mluví
a bere dech i poezii.
Co jsem, ptám se strnule,
polykám a cítím závěje.
Stigmata smrti blízkých
zpívají jako meluzína.
Zápraží a nikdo neotvírá.
Slova malá a mírná.
Stesk padá.
Život se vtírá
a Ty mi z nebe hladíš záda.
Už je to nějaký pátek
a já vidím bez
a chce se mi zabrečet,
jak by bylo s Tebou krásné dnes.
Modlím se za Tvou z nejkrásnějších cest.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Pěkné to máš
20.08.2022 16:17:16 | Dejvis
Krásne spomienky si treba strážiť ale nebáť sa im dať voľný priebeh, oni neujdú, naopak, navždy s tebou zostanú :)
18.08.2022 18:47:27 | Dávid
Vzpomínky zůstanou dokud si je pamatujeme.)
17.08.2022 19:41:24 | Constantine
hned jsem si vzpomněl na svou zázračně veselou babičku-ještě v hodině své smrti se smála a radostným smíchem povzbuzovala své blízké a uváděla nás
v úžas / nebyla ke stáru nešťastně dementní-ani v osmaosmdesáti a Alheimer se ji vyhnul velkým obloukem/*** Jiťulko, babičku máš uloženu v srdci a tam nlaženě spinká a jistě má o Tobě krásné sny***:-D ST*
17.08.2022 17:09:36 | Frr
