Anotace: Každý občas má nějakou tu svou masku.... jde o to, co pod ní skrývá a taky jde o to, jestli ji aspoň občas umí odhodit....... Opět noční momentovka.......
Pod maskou smíchu
slzy se skrývají,
jen v tmě a tichu
vypadnou potají.
Pod maskou klidu
schovávám nepokoj,
jsem dítě z lidu,
a ve mně - krutý boj.
Pod maskou něhy,
schovávám krutost,
pod řeky břehy
není čas na lítost.
Pod maskou lidskosti,
schováváš zrůdu,
jsi dobrák od kosti,
bát se tě budu...
Dnes jsem četla Tvé básničky poprvé a jsem z nich nadšená. :-) Tato se mi obzvlášť líbí. Držím pěsti v dalším tvoření. :-)
29.03.2007 14:54:00 | Zedka
Dítě z lidu? To mi zní trochu socialisticky...:-). Ale náhodou pěkná. (a zase pravdivá...)
P.S. Zajímalo by mě, kdy napíšeš: "Tohle není momentovka" :-)
22.03.2007 21:43:00 | lidus