Anotace: Každý občas má nějakou tu svou masku.... jde o to, co pod ní skrývá a taky jde o to, jestli ji aspoň občas umí odhodit....... Opět noční momentovka.......
Pod maskou smíchu
slzy se skrývají,
jen v tmě a tichu
vypadnou potají.
Pod maskou klidu
schovávám nepokoj,
jsem dítě z lidu,
a ve mně - krutý boj.
Pod maskou něhy,
schovávám krutost,
pod řeky břehy
není čas na lítost.
Pod maskou lidskosti,
schováváš zrůdu,
jsi dobrák od kosti,
bát se tě budu...
29.03.2007 14:54:00 Zedka
Dnes jsem četla Tvé básničky poprvé a jsem z nich nadšená. :-) Tato se mi obzvlášť líbí. Držím pěsti v dalším tvoření. :-)
22.03.2007 21:43:00 lidus
Dítě z lidu? To mi zní trochu socialisticky...:-). Ale náhodou pěkná. (a zase pravdivá...)
P.S. Zajímalo by mě, kdy napíšeš: "Tohle není momentovka" :-)