Nakreslím tvoji tvář
jediným tahem křídy,
nad hlavu svatozář,
utřenou z bídy.
Nakreslím tvoje tělo
perem a tuší,
a, kdyby se mi chtělo,
přidám i duši.
Nakreslím tebe, milá,
dlaněmi do oblaků,
z nich aby's vystoupila,
jak jeden ze zázraků.
no, tedy - bravo! jediný tah není špatně*
13.09.2022 15:33:22 | Sonador
Děkuji.
13.09.2022 16:57:40 | Kan
Krásná...hezky jsi ji popsal, černou tuší, jak svoje prokletí, jen tak z lehka do ovzduší, všechno v jednom poupěti.
12.09.2022 17:57:30 | blues
Díky.
12.09.2022 18:25:38 | Kan
.....Jedních dechem......pohladila......Ji./úsměv/
12.09.2022 16:58:00 | jitoush
Děkuji. :-))
12.09.2022 18:25:17 | Kan
Jedna z nejhezčích básní co jsem kdy četl na Modru, opravdu, nekecám:-)
12.09.2022 16:53:14 | Jeněcovevzduchukrásného
Díky za komentář.
12.09.2022 18:24:51 | Kan
malování je další cesta sebevyjádření a stejně tak básně a ty jsi se hezky vybarvil .)
12.09.2022 15:23:45 | xoxoxo
Díky.
12.09.2022 18:24:02 | Kan
Nádherná báseň.tleskam.
12.09.2022 14:17:31 | mkinka
I malování je zázrak, co potom láska .)
12.09.2022 14:14:28 | Constantine
:-))
12.09.2022 18:22:41 | Kan