Dva stíny
Dva stíny
Jak dva protější břehy,
jsme blízcí, někdy vzdálení,
v náručí plném něhy,
na duši věčně spálení.
Proseti sítem minulosti,
dva strážci jizev šklebících,
jeden den pláčem po blízkosti,
a druhý tápem v ulicích.
Jsme putující plaché stíny,
kterým slunce bytí dává,
lásku žijem na vteřiny,
ta uvadá a znovu vstává.
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk22.09.2022 19:47:23 jenommarie
V podstatě..jste dva světy
kteří se snaží
pokaždé vstát a najít
tu společnou cestu i řeč
protože stále
vás to k sobě přitahuje zpět
stojí za to, vydržet
a přejít
určitě hranice
a obejmout svoje stíny
pokaždé
když láska uvadá.**hodně ŠTĚSTÍ:)
22.09.2022 16:22:44 Sonador
tady je to dnes samej břeh... ještěže má jeden loďku:)
básnička moc pěkná*
22.09.2022 15:39:03 uživatel smazán
Dobrá .)
