Mlha

Za oknem se choulí
bělavá záclona
přes sklo studí
a já přemýšlím
jak se zapínají mlhovky

Závidím psovi
který si spánkem
krátí čas na smrt
a vím, že je to hloupé
rouhání

Výdech a nádech
jsem živá a na cestě
stromy se míhají
a je těžké uhájit si
sedadlo u okýnka

Někdy nevidím na krok
a spoléhám se na
vrtkavou jistotu, že se
špatné věci dějí
jiným lidem

Možná to není
námět na scénář
ani malba na klenutý strop
ale nohy mám bosé
jako na začátku