Kamenné srdce

Po všech těch směšných eskapádách

mé srdce v kámen už ztvrdlo.

Jen ať zas nikdo mi nevykládá,

že špatné je lihem prolít si hrdlo.

Na chvíli uleví se srdci kamennému,

a snad i pár hodin spánku dostanu.

Já vždycky v opilosti spílám rohatému

a často se v bitkách slabších zastanu.

Snad je mi souzeno být mládenec starý,

co bez ženy, dětí, domova je — jen věčně opilý.

A abych duši svou bolavou oblékl v cáry,

a sám šel hledat své sny, co se mi ztratily.