Návštěvnost
KOMENTY
KOMENTY
Anotace: @&@ Proč nerad píšu (nejen) osobně laděné komentáře a zároveň nemám rád sociální sítě… Co vlastně tedy dělám na Literu? Vím sice, proč jsem sem kdysi přišel – ale proč tu stále ještě jsem, na to budu muset teprve přijít… ;-))
KOMENTY
psát či nepsat
nedokonavě či dokonavě
lechtání v hlavě
co sluší se a co ne
snad psát je jenom ze slušnosti?
jako potlesk na živém čtení
za emoce
za odvahu?
splní svůj účel – někdy snad
ale jaký
jistě však nepřináší slávu
když pláče básník na place
můžeš ho politovat
ale za co?
za to že dojal se vlastním citem
místo aby dojal posluchače
taková lítost JE možná zasloužená
však litovat básníka za verše psané?
ne a ne a ne – slečno dámo pane
jen hlupák píše aby lítost budil sám nad sebou
nebo spíš neumětel
proč ale v rozpaky uvádět poetu
za to co chtěl sdělit světu
ne především o sobě – ale hlavně o něm
no dobře
každý má právo svého soukromého čtení
však do lítosti nad druhými
nikomu nic není
když nevidí jim rovnou do života
a nezná jejich pohnutky
ronit slzy nad dílem – proč ne
plácat verše po rameni – proč ne
nebo jim dát na solar – proč ne
třeba pro své komplexy či jen tak
ale autor nechť si létá nad nimi jako pták
aby na něj nemakal každý jen tak z plezíru
jak na plyšovou hračku
co spadla mu z vesmíru do náruče k polaskání
verše snad můžou chtít být ohmatané
však autor by se měl už jen pro svou hrdost tomu bránit
Praha, 28.12.2022
https://www.youtube.com/watch?v=Cz8uk1umkT8
Komentáře (26)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskTaké si přihřeju polívčičku .-) Hlavně tady zůstaň Amonku, bylo by škoda, kdybychom Tě tady mezi námi neměli nadále potkávat.
Však komentáře psát nemusíš a vůbec. Můžeš si vlastně dělat, jak Ty sám myslíš .-)Někdy ty emoce cloumají, ale když to lidem pomáhá a ten druhý je k tomu vstřícný? Proč ne. Hlavně, že zde nepanuje vulgarita, to bych odešla také, to mi věř.
Přeji krásné dny a vše dobré v novém roce. A hlavně to zdravíčko .-)
31.01.2023 23:34:26 | Jarunka
Díky, Jarunko, za přízeň a milé povzbuzení :-)
Určitě se z Literu zatím odejít nechystám, jen ten čas mi běží stále rychleji a víc ho věnuju momentálně jiným zálibám. Nicméně čas od času se tu rád zastavím a zahlédnu-li i staré dobré známé, vždycky mě to potěší. Souhlasím i s Tvým názorem ohledně emocí, je na každém, co mu dělá dobře a budiž nám to přáno. Tedy kromě těch vulgarit - i v tom si rozumíme. Pokud už má někdo potřebu je ventilovat, ať je chodí vykřikovat raději třeba na fotbalové stadiony - do poezie a umění vůbec podle mě nepatří, i když ke zviditelnění je to často ta nejsnadnější zkratka a dnešní doba bohužel podobným zkratkám přeje... Zdraví především Ti přeji vedle pozitivní mysli také! :-)
01.02.2023 17:31:24 | Amonasr
Pepo, na Literu jsem myslím od roku 2009, a ještě mě nepřestal bavit, a za to jsem rád.Jsem rád, že jsou zde poetové jako jsi Ty, Frr, Kan, a mnoho dalších fajn básníků a básnířek.Je to jako ve kševtě, nabítka-poptávka, zaujmeš, nezaujmeš.A tak piš dále, ty to umíš, co pak to nechápeš, pro pána krále?
Přeji Ti do Nového roku mnoho zdraví a osobní spokojenosti.:-)
03.01.2023 16:59:19 | Jeněcovevzduchukrásného
Honzo, Tvůj zemitý nadhled je to, co (nejen) Liter potřebuje víc než co jiného - žádné falešné cukrbliky, žádná sebelítost, žádná přeslazená abstraktní láska ke všemu a všem na potkání, v níž se rochní především autor sám, zejména když to nestojí nic víc než pár dutých slov. Ale máš pravdu - kdo tohle posoudí? Pokud je poptávka po červené knihovně, bude se psát a prodávat červená knihovna a točit nekonečné televizní seriály, které i z herecké šmíry hravě udělají herecké hvězdy první velikosti. Takže ať si píše každý, co chce a co ho a ty druhé uspokojí. Ovšem i postesk nad všeobecným úpadkem uměřenosti a vkusu má právo být vysloven, i když vše je stejně jen marnost nad marnost. Díky za přání k novému roku a ať i Tobě přinese převahu toho dobrého :-)
03.01.2023 18:18:38 | Amonasr
Díky Pepo za Tvé psaní, potěšilo, a vovovovotom to je:-)
03.01.2023 18:27:46 | Jeněcovevzduchukrásného
Já tomu rozumím
vše má své.
A ať už chceme nebo nechceme
každý zde svým přispíváním
vytváříme to prostředí.
Příliš všeho škodí
zas i málo je někdy na škodu
kde nechci .nekomentuji
mám i z íček...někdy husinu
JSOU dny
kdy mám své mouchy
a to na Liter
vůbec nelezu :D.
Ta modrá šňůra..ale zatím drží
měla jsem několikrát pokušení jí přešmiknout.
Nejsem též na ty sítě a spolky..
přesto jsem zde.:))
A někdy jsem radostí bez sebe
a je to báječné.
Jindy ..si nechávám čas.
Mám opravdu k tomuto pochopení
nic divného na tom není..kort když si pamatuješ jaký býval Liter..to porovnání je jistě markantní.;)
Chybí i mě zde pár autorů a to zde nejsem tak dlouhou dobu..přesto cítím že se to tu změnilo..nebo i já..zas jiné období..a i si víc uvědomuji..jak se zde člověk otvírá. Vše má své...tak jen Amonku přeji v tom Novém roce...ať i zde v modré si občas to pozdravení Ještě řekneme:)*
Zrovna TEBE zde mám též mezi skalistými..a velmi si tě považuji. Tvůj humor i kvalit které nám zde dáváš nahlédnout.
02.01.2023 00:24:31 | jenommarie
Ano, je to vždy případ od případu, nedá se to nějak generalizovat. Ať i Tobě, milá Marie, přinese nový rok 2023 hodně dobrého a mnoho splněných přání :-)*
03.01.2023 16:19:10 | Amonasr
Moc TI děkuji milý Amonku za přání *:)*
Jsem si to musela po sobě opět přečíst ..ono se stane..že člověk napíše někdy moc. Nejlepší je nechat vše danému okamžiku a intuici..
Pěkné dny TI přeji **
03.01.2023 21:15:52 | jenommarie
Sám někdy cítím, že nad sebou ztrácím dozor. Čtu si tě, a měl by si na tebe dát pozor :-)
Emoce jsou někdy sdílné mrchy. Běží si k vrbě, či uvelebena na kočáře zapřáhne si vlastního vola.
Asi bychom neměli selektovat jen to, co se nám hodí. Pořád ten tok řečí o archaizmech, nepřijetí kritiky, málo sebekritiky, stojatých vodách tvorby. Na druhé straně žijeme v samolibých "opacích" (nezaměňovat v odpadcích.) Chceme přijmout jen to, co se jen nam hodí-líbí.
Odbočím. Mám rád akáty. Jednou jsem ale zavítal do lesa, kde rostly jen akáty. Napřed jsem byl tím nadšený. Později už méně a popozději mě ty akáty už monotóním tvarem lezly krkem. Nakonec jsem v té jednolité "akátové kráse" zabloudil a byl rád, že se vymotal. Proč to píšu. Nejlepší je les smíšený! Monokulturní je náchylný k škůdcům (třeba zhoubnému kůrovci) a místní fauna ztrácí na rozmanitosti.
Tak teď k věci. Nemohu si vyzobnout jen svůj pohled. Těch pohledů je zde na desítky. Jsem zde a tohle musím respektovat - nebo odejít. Vždy zde zbyde nějaká "enkláva" která mé věci vidí jinak. A to je myslím, dost podstatné.
Já sám byl bojovníkem za své "oprávněné" pohledy. Nakonec jsem zjistil, že jen ztrácím energii a měl bych respektovat blbost jiných i tu moji! Už proto, že se svojí zahleděnou blbostí i blbostí okolí nehnu. Blbost se rozpíná, jak Vesmír!
Ve zdejší pestrosti najdeš svoji možnou kvalitu, inspiraci i respekt k člověčím nedokonalostem.
Chvalme se, tleskejme. Nadávejme, kritizujme. Ale nezapomějme se zde bavit a užívat si "těch svých autorů" a většinové snahy druhého dílem potěšit. To, že jsou zde nějací zahleděnci více-amatéři, kteří si žádají aplaus a obdiv? No a co? Stejně je nezměníš a tak snad je umírníš, jen ignorancí.
Vím asi, co mě autore odpovíš. Že myslíš vše "trochu" jinak. Ale co ty víš. Třeba jen do mě nevidíš.Třeba vše myslím jinak i já. Člověk o sobě mluví v pravdě, jen na smrtelné posteli. Když a než se půjdu zastřelit, dám svůj dojímavej život vědět na Liter - ale, vlastně ne! Už bych neměl tu rozkoš zde vidět nade mnou tu lítost. Ach, a ty slzy :-)
31.12.2022 18:06:49 | šerý
Opět jsi mě ohromil svým moudrým nadhledem, kamaráde šerý - moc dobře se mi čtou Tvá slova a máš jistě velkou pravdu, že i v té mnohotvárnosti pohledů, stylů, výrazů, přístupů atd. je nakonec skrytá skutečná krása - příklad s akátovým lesem je víc než výstižný. U mě jistý odpor k přehnanému virtuálnímu, často velmi povrchnímu bratříčkování pramení asi právě z mé nátury - na jednu stranu se ženu do veřejného prostoru a chci být viděn, na druhou stranu ale zároveň nechci být předmětem příliš zvědavého zkoumání druhých a proto si chtě nechtě držím odstup tam, kde cítím přílišnou familiérnost. A občas přitom začínám mít pocit, že už jednou nohou jsem na té stezce do akátového lesa, v němž nechci zabloudit a nechci být jeho součástí. Tvému moudrému nadhledu se můžu stále jen učit - nicméně tam, kde vycítím příliš stojaté vody, mám neodolatelnou chuť čeřit je a provokovat. Což se samozřejmě může i vymstít, ovšem i toho jsem si vědom :-)
01.01.2023 23:26:45 | Amonasr
....No už jsem Ti to vlastně jednou i psala,že to mé působení tady postrádá tu správnou šťávu,jako bývala dříve,i když má frekvence vkládání poezie a ostatního nikdy nebyla velká...ale jednak mi tak trochu chybí někteří,co tuto scénu tady opustili a jednak jsem v minulosti byla v komentech asi aktivnější a teď už to tak neplyne,ale asi to tak má být....Ale to pouze konstatuji,nějak se nepokouším to hodnotit,ani to není stěžování si......je v principu fajn,že stále noví autoři se pokouší psát.........ale asi už je člověk tady dlouho,a tak už je to "únava materiálu"/úsměv/.Vlastně mě tu drží pár
"záchytných bodů",když to řeknu ne příliš romanticky...a jedním jsi i Ty Pepo./úsměv/
A přiznávám se,že kdyby nebylo těch "živých vstupů"v podobě čtení,tak už bych tu asi nebyla.....taky nepěstuji sítě,i když proti nim nějak vyhraněná nejsem,mají své +a-jako ostatně jiné záležitosti života,ale naživo vás některé potkat,tak to byla a je pro mě "živá voda"a smysl tady být,to jsou ty stopy,které to nesou.Bez toho by to pro mě vyšumělo úplně.Živé setkání je něco jako vyvrcholení a ponouknutí to zasejc zkoušet.Ano,píši z vlastní potřeby,ale potkat další autory osobně je inspirativní nejen tím,co píší,ale především lidsky,zvláště pro introverta/úsměv/......myslím,že mi rozumíš,proto jsem si dovolila takto.Tak prosím Tě,ještě tu aspoň občas buď,abych i já občas zavítala.....mám sice ráda i nový svěží vítr,ale také se ráda nechám ovanout vanem či vánkem se známou vůní a ze známého směru.....i mírnou vichřici mohu,no a uragán Ti stejně není vlastní/smích/.Ji./úsměv/
30.12.2022 21:34:59 | jitoush
Je až neuvěřitelné, s jakou empatií a porozuměním jsi dokázala opět reagovat na tento můj text - ty pocity, o kterých píšeš, jsou mi tak blízké a mluví mi z duše. A víc snad ani dodávat netřeba, milá Jitko :-)*
01.01.2023 23:12:38 | Amonasr
jsem četla komety... a říkám si, jak to s tím souvisí?:D
ale - povedla se! a víš co, móc dobře všechny tyhle pocity znám, občas mě přepadnou, a víš co s tím dělám? nic!:) prostě počkám až mě to přejde;)
28.12.2022 20:50:20 | Sonador
No, všiml jsem si dřív, že ses i ohrazovala, když Tě někdo správně nepochopil - a to "nedělat proti tomu nic", je skutečně asi to jediné, co se proti tomu dá dělat ;-)) Jsem každopádně rád, že je mi momentálně správně rozuměno - dík :-)
28.12.2022 20:55:11 | Amonasr
ohrazovala - proti výsostně osobním komentům, co se navíc pokoušejí radit (nejhorší je, že i já se občas něčeho podobnýho dopustím:) hele ale ono se mi to nějak přestalo dít... možná fakt proto, že jsem se za ten rok a půl, co tu jsem, změnila... nevím???
mám tě ráda, a jsem moc ráda, že zase píšeš Amone;)*
28.12.2022 20:57:49 | Sonador
:-D Díky za vtipný dovětek - taky Tě mám moc rád a vůbec je fajn, jak se tu všichni máme moc rádi a posíláme si ostošest cukrbliky v komentářích ;-))* Není nad všeobjímající lásku, verše jsou koneckonců vedle ní cosi skoro nepodstatného :-D
29.12.2022 18:48:36 | Amonasr
tak já už chtěla mít radost, a ty si ze mě děláš srandu:)
ale víš, že to není úplně pravda přece... hele, já to skeptický období teď u sebe taky dost vnímám a leze mi na nerv - moc cukrbliků, je moc cukrbliků, což mi vadí proto, že na tom skutečným pak leží stín neupřimnosti.. jenže si nakonec stejně řeknu: no a co, dělej jak to cejtíš...
jdu ať se do toho nezašmodrchám:D
29.12.2022 18:53:21 | Sonador
Promiň, ale když mně se to k tomu dílku tak krásně šiklo ;-)) Mám radost, že jsi to unesla s takovým prima nadhledem a díky za milou otevřenost. P.S. Tvá poezie i komentáře rozhodně nemají onu příchuť té nasládlosti, která se přejí ještě rychleji než vánoční cukroví. A to myslím opravdu vážně a bez ironie, která je pro mě jinak příznačná a druhými někdy i těžko odhadnutelná - vím to o sobě ;-)*
29.12.2022 18:59:02 | Amonasr
no a teď jsi mi to tedy královsky vynahradil:) děkuju! (sama sebe občas podezírám...)
...ironie a humor je lepší než všechna cukrátka světa;)
29.12.2022 19:29:45 | Sonador
Já to beru, že člověk je součástí a každé řečené slovo má cenu zlata.
28.12.2022 20:49:18 | mkinka
Píšeš přece pro jakési vnitřní naplnění..
Tzv jdeš s kůží na trh...a vo tom to je, ne? :-)
28.12.2022 20:37:42 | básněnka
Ano, i o tom to jistě je. Ale nepíšu nikdy, aby mě někdo chlácholil - to jsem vždycky nesnášel i od maminky, natož od druhých. A je mi to proti srsti furt... :-D Trošku jsem si ale schválně zaprovokoval - i když vím, že proti proudu se plavat nedá a bude to tady čím dál víc sociální síť než literární server... Holt doba je taková a zaplaťpánbu aspoň za ty verše, ty na jiných sociálních sítích nejsou a nikdy nebudou... ;-) P.S: A každý neumí psát verše i do komentů, jako Ty - ani já ne, bohužel ;-))*
28.12.2022 20:51:58 | Amonasr