Klepe se mi ruka,
svítá a den bliká.
Ozvěna v hlavě
jako semafor.
Holka, pozor.
Vyhýbám se a slyším tón.
Je ráno a velký shon.
Trochu jsem slon.
Zvuk dupe metrem
i plní se kyslíkem,
nepřemýšlím, kde vlastně jsem.
Kávu jsem vypila poloviční.
Trochu jsem nadechla kofein v ní.
Příběh lidí za zdí.
Praha je labyrint a občas mží.
Obrazy tváří s lží.
Jen strom na Pankráci,
dá si se mnou práci
i větvě mě objímají.
Je manekýn němý.
Houkačka.
Ne. Den hodiny jí.
Slovům je těsno, ale fantazii volno-))
05.01.2023 10:07:47 | Pech