Nevím jak to nazvat...

kam kráčíme pozvolna v čase, 

pozvolna vzdorovat stárnoucí kráse. 

Za sebou droboti zástup 

než život zavelí nástup. 

Proč stvořen život byl

žil někdo, kdo kdy to pochopil?

Kam vedou kroky po cestě, 

kde občas berem pocestné. 

Co, smysl má,  a co zas ne

proč zkoušíme nemožné. 

Ta vůle mít se líp

pro chvíli, kdy smíme žít. 

~☆~