Když klaun stárne
a nápady docházejí,
smutný úsměv nepobaví.
Krátí se dech,
hlas ztrácí sílu,
čas, který utíká nic nezastaví.
Vzpomíná na život
a na slávu,
v prázdné manéži stojí bledý.
Tváře si natřel,
upravil kostým,
dnes přišel si pro potlesk naposledy.
Každá sláva jednou končí, někdy důstojně, někdy smutně.
29.01.2023 17:37:01 | Špáďa
Tak to je a nic se na tom změnit nedá.
29.01.2023 18:55:30 | Kan
Doufám, že za manéží ho čeká život další, mezi jemu blízkými, kéž by, když radost a smích rozdával... :-)
29.01.2023 17:34:48 | Helen Mum
To nevím, já jsem šel náhodně kolem. :-))
29.01.2023 18:54:36 | Kan
Kdzž je něco naposledy, pak může začít něco nové.
29.01.2023 14:29:21 | Kan
...klaun možná zmoudřel...a nikdy se neříká naposledy...
29.01.2023 13:49:49 | Marten
Škoda :-(
29.01.2023 10:43:35 | Stanislav32
Všechno jednou končí, radosti i starosti.
29.01.2023 12:03:38 | Kan