Být nebýt

nebylo by lépe nebýt?

Nastal by pak konečně klid?

Pro mě asi těžko. 

 

Od zdi ke zdi, život jak křeč 

po něčem nic,

čím se nechat vést?

 

Vše spálit,  zničit, 

Vypustit přehrady bolu a smutku.

Začít jinde v jiný čas 

 

Dočkat se jednou jistých krás,

nebo trvale být mimo čas 

Nikde a nic.

 

Myšlenky bolestí,  srdce i hlavy

šílené jiné vnitřní stavy

a přece 

 

Pomáhám i když jsem na dně v řece 

Proč. 

 

Pro hloupost vlastní?

Kouzlo básní?

Doteku touhy?

Pochopení....