Starost.

Ptal jsem se duše své na zdraví,

jak se má a co si přeje.

Řekla mi, že lehce churaví,

rmoutí se a občas i chvěje.

Bojí se o mně, ale i o sebe,

spánkem se nespokojí.

Když kolem se rozhlédne,

něčeho vždy se bojí.

A přece slunce znovu vypluje

a rozhodí své paprsky do okolí.

Strach nestrach, svět tu je,

svět s duší, co jásá a někdy i bolí.

Autor Kan, 19.02.2023

Přečteno 174x

Tipy 16

Poslední tipující: annanymsová, Iva Husárková, Fialový metal, šerý, Jeněcovevzduchukrásného, Stanislav32, Psavec, Marten, mkinka, jenommarie

Komentáře (7)

Komentujících (4)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

19.02.2023 20:46:18 uživatel smazán

Je krásná :) nutí mě se vracet a číst znovu. Perfecto

20.02.2023 10:03:20 Kan

Mockrát děkuji. Jsem rád, že se báseň líbí. :-))

19.02.2023 16:07:52 Stanislav32

Hezké St*

19.02.2023 16:58:42 Kan

Děkuji pěkně.

19.02.2023 10:18:48 jenommarie

Strach bude uvnitř duše stále
člověk i se zdravím se potýká
není vždy vesel, v plné síle
radosti dne si musí najít sám. **
Ať je stále máš a i to zdraví milý Kane.
Pěknou neděli TI přeji. ;)

19.02.2023 13:25:04 Kan

Jenommarie, děkuji za přání, i za komentář. Přeji Ti taktéž hezký den. :-))

20.02.2023 11:42:15 jenommarie

Děkuji TI také milý Kane :))

Starost.

Starost.

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Online (4+2)