Starost.
Starost.
Ptal jsem se duše své na zdraví,
jak se má a co si přeje.
Řekla mi, že lehce churaví,
rmoutí se a občas i chvěje.
Bojí se o mně, ale i o sebe,
spánkem se nespokojí.
Když kolem se rozhlédne,
něčeho vždy se bojí.
A přece slunce znovu vypluje
a rozhodí své paprsky do okolí.
Strach nestrach, svět tu je,
svět s duší, co jásá a někdy i bolí.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskJe krásná :) nutí mě se vracet a číst znovu. Perfecto
19.02.2023 20:46:18 | Narra
Mockrát děkuji. Jsem rád, že se báseň líbí. :-))
20.02.2023 10:03:20 | Kan
Strach bude uvnitř duše stále
člověk i se zdravím se potýká
není vždy vesel, v plné síle
radosti dne si musí najít sám. **
Ať je stále máš a i to zdraví milý Kane.
Pěknou neděli TI přeji. ;)
19.02.2023 10:18:48 | jenommarie
Jenommarie, děkuji za přání, i za komentář. Přeji Ti taktéž hezký den. :-))
19.02.2023 13:25:04 | Kan
Děkuji TI také milý Kane :))
20.02.2023 11:42:15 | jenommarie