Chtěl jsem Tě potkat
i stříbrné buky
čekaly
se svými úchvatnými těly
že se k nim přivineš
a přitiskneš svou tvář
tak jako před léty
Vím
nikdy už nepřijdeš
ani k hříbku
ani do menzy
Vím
marním slova
....................
stříbrné buky tiše vzdechly
když jsem se vracel
odněkud spadla
....i stříbrná slza....
.....................
Vím komu patřila
Já jen chtěla...že už sem toho Alchymistu přečetla-jedním dechem.
30.03.2007 20:56:00 | Gabriel - Sinóda